I před krizí patřila skupina samoživitelů k ohrožené skupině, ale s krizí se jejich problémy stupňovaly. Dnes ti, kteří si půjčili, mají problém půjčky splácet. Další „dírou“ do jejich rozpočtu byla zpočátku výše ošetřovného (60 % mzdy) a jeho pozdní vyplácení. Kvůli koronakrizi se zadlužila polovina samoživitelů a samoživitelek v Česku a pravidelně půjčky splácí asi pětina. Ještě v květnu přitom s dluhy žila jen třetina samoživitelů.

Samoživitelé jsou bezpochyby riziková skupina, která je ohrožena finančními problémy. Obzvlášť v případě, kdy samoživitelé od druhého rodiče nedostávají výživné na děti, se jejich finanční situace samozřejmě zhoršuje. „V počátku koronavirové krize jsme významný nárůst žádostí o pomoc nezaznamenali, ale v průběhu dubna byla situace zcela odlišná a žádosti o pomoc s vymáháním výživného nebo radu, se v průměru zvýšily o třetinu Je pravděpodobné, že výjimkou nebude ani přicházejíc druhá vlna pandemie,“ říká koordinátorka programu VašeVýživné.cz Ing. Dagmar Vogtová.

Speciální pomoc v době koronavirové krize nepřišla

Stát v době koronavirové krize nenabízel žádnou speciální pomoc samoživitelům. „Stav nouze, který byl zapříčiněn koronavirem zde vlastně nikdy nebyl, ale byl to moment, kdy měl stát podat pomocnou ruku. Pružněji a rychleji. Z našich průzkumů vyplývá, že by samoživitelé uvítali pomoc v podobě potravinových balíčků, příspěvku na bydlení, na léky apod. Pomoc by však měla přijít hned, ne opožděně, jak tomu bylo u vyplácení ošetřovného,“ říká Vogtová.

Peníze a čas jsou pro samoživitele klíčové 

Samoživitelé řeší především dvě věci: peníze a čas, pokud mají malé děti, je těžké skloubit práci a péči o dítě. Až 31 % všech samoživitelů alimenty nedostává vůbec a 13 % samoživitelů pak alimenty dostává nepravidelně. Matky samoživitelky tvoří skupinu čelící několika vzájemně se propojujících druhů znevýhodnění. Patří ke skupině nejvíce ohrožených nezaměstnaností a chudobou. Rodiče pak nedostatek financí řeší půjčkami především proto, aby zajistili bydlení, jídlo a základní potřeby.

Dagmar Vogtová k tomu dodává: „Ženy obecně čelí na trhu práce řadě znevýhodnění, které se promítají do pravděpodobnosti jejich přijetí, výše platu i rizika nezaměstnanosti. Při omezování výroby či problémech firmy, jsou ženy propouštěny jako první. Navíc, pokud jsou v rodině malé děti, tato skutečnost představuje na trhu práce rizikový faktor, především při přijímání do zaměstnání.“

U matek samoživitelek je tato situace násobena ještě absencí partnera, která může pro potenciálního zaměstnavatele signalizovat větší pravděpodobnost absencí v důsledku např. péče o nemocné děti.

Finance jim chybí nejenom na mimoškolní aktivity, ale nemohou kupovat dětem ovoce, zeleninu, platit jim různé školní aktivity, školu v přírodě a mnohdy nemohou platit dětem ani školní obědy. 

Bezplatná pomoc a pomoc státu

Vzhledem k tomu, že většina samoživitelů má minimální, anebo nulové úspory, je v případě takové krize potřeba situaci řešit hned. Pokud není samoživitelům hrazeno od druhého rodiče výživné, na které má dítě nárok, lze využít bezplatné pomoci programu VašeVýživné.cz. „Kromě našich služeb rodičům samoživitelům doporučujeme, aby využili existující pomoci státu – dávky státní sociální pomoci, anebo dalších neziskových organizací. Ty nabízejí pomoc všeho druhu – od té materiální až po psychickou. Získat mohou rodiče hygienické či potravinové balíčky, oblečení, bezplatné konzultace s psychologem nebo bydlení v azylovém domě,“ radí na závěr Vogtová.