Bublinková show, vystoupení žáků, šermířů, divadlo, zpěv, ale také workshopy v učebnách, výroba pamětních dukátů v keramické dílně a sportovní aktivity na hřišti. Jedenáctka oslavila výročí 30 let od založení školy.

„Oslavy se mi moc líbily. Byla jsem až dojatá. Je moc hezké, že se přišlo podívat mnoho absolventů školy. Mohli tak zavzpomínat na žákovská léta,“ uvedla Radomíra Střížová, zástupkyně ředitele pro 2. stupeň. „Úmyslně jsme oslavy pojali širším pohledem. Nechtěli jsme jít cestou pouhé besídky, ale schválně otevřeli školu co nejvíce to jen šlo. Žáci tak dostali prostor odprezentovat, co se naučili. Zájemci si mohli vyzkoušet různé věci. Ať už v dílnách vyrazit pamětní dukáty nebo si zasportovat na venkovním hřišti,“ poznamenal ředitel školy Libor Kuča, kterého těší, že se 11. ZŠ Jiřího z Poděbrad může opřít o stabilní pedagogický sbor i další zaměstnance školy.

„Na škole působí spousta kantorů, kteří tady nastoupili hned na začátku v roce 1993. A platí to také o dalších zaměstnancích, jakými jsou kuchařky, uklízečky nebo školník. Svědčí to o tom, že na škole panují dobré pracovní vztahy. Ostatně potvrzují to i rodiče dětí a mnozí žáci,“ přiblížil Kuča.

Jedenáctka, která je pověstná svou zelenou fasádou, byla vždycky známá díky sportovním úspěchům svých žáků. „Faktem je, že v tomto ohledu nás hodně poznamenal covid. Dříve jsme byli úspěšnější. Na druhou stranu musíme vyzdvihnout výsledky gymnastek, které pravidelně získávají mistrovské tituly na celorepublikové úrovni. Navíc momentálně gymnastiku vedou někdejší svěřenkyně Pavly Raškové a Aleny Bařinové, které tady kdysi začaly s gymnastickým oddílem. Holky tak navazují na tradici, která na této škole funguje od jejího začátku,“ popsal Kuča.

Škola má nejhorší sportovní zázemí ve městě
I když je 11. ZŠ nejmladší školou ve městě, zaostává v porovnání s jinými, co se týče sportovního zázemí. Navzdory tomu, že má sportovní třídy se zaměřením na házenou a volejbal. „Současný stav venkovního sportoviště nás velice trápí. Mluvilo se o vzniku haly na míčové sporty, ovšem nestalo se tak. Nyní město uvažuje o rozšíření bazénu, aby v něm vznikla pětadvacetimetrová dráha. Momentálně tak nemůžeme investovat do venkovního hřiště, protože nevíme, jak se tento prostor v budoucnu změní. V tomto ohledu se nacházíme na pustém místě. I když jsme nejmladší škola ve městě, máme nejhorší sportovní zázemí. Velice nás to mrzí, ale sami to nedokážeme vyřešit,“ upozornil Kuča.     

Kromě sportu se 11. ZŠ snaží své žáky vést také k ekologii. „Jsme jedinou Rorýsí školou ve Frýdku-Místku. Máme rorýsovníky, takže sledujeme přílet a hnízdění rorýsů, kteří u nás pobývají od května do srpna. Mimo to už jednadvacet let sbíráme starý papír. Přispíváme na adopci medvědice Oliny v ZOO Ostrava. Podporujeme různé humanitární aktivity. Pomáháme organizacím Člověk v tísni, Adra, pomohli jsme také Ukrajině či Austrálii, když ji zachvátily požáry,“ popsala Střížová.

Kdysi začínali s inkluzí
Na Jedenáctce se pak dokáží vypořádat také s žáky s různým postižením. „Inkluze je dneska skutečně všude. Nejsme výjimkou. Ostatně kdysi jsme s ní začínali. Svého času jsme byli jedinou bezbariérovou školou s výtahem. V současnosti nemáme žádného žáka na invalidním vozíku. V minulosti jsme však měli čtyři děti. Kdybychom neměli výtah, nebyly by schopné základního vzdělávání,“ podotkl Kuča s tím, že handicapovaným žákům pomáhají asistentky. „Máme také školního psychologa. V dnešní době je to užitečná a trendová věc. Od září u nás bude působit i speciální pedagog, který se bude věnovat výhradně problematickým dětem.“

Všeobecným problémem je pak najít nové kantory. „Záleží na kvalifikaci. Před deseti lety se špatně hledali vyučující cizích jazyků, dneska to jsou hlavně učitelé matematiky a fyziky,“ řekl Kuča.

Po celých třicet let pak na 11. ZŠ funguje školní družina, která nabízí širokou škálu zájmových kroužků.