Na 4000 nových pacientů přijde ročně do Komplexního onkologického centra (KOC) při Fakultní nemocnici v Ostravě. Největší onkologické pracoviště na severní Moravě poskytuje nemocným péči týmu specialistů a moderní léčebné postupy, mezi nimi například i imunoterapii. Přednosta Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity docent Jakub Cvek považuje tento přístup, který využívá přirozenou obranyschopnost lidského organismu, za nejperspektivnější strategii boje proti zhoubným nádorům. Ne všichni pacienti ale vědí, že imunoterapie je v Česku na těchto specializovaných pracovištích dostupná. Změnit to má celorepubliková kampaň Dotek, který pomáhá. Jejím symbolem je interaktivní model buňky, který bude od 15. června k vidění v ostravském obchodním centru Nová Karolina.

„Imunoterapie je v současnosti nepochybně nejperspektivnější systémovou léčbou ve strategii boje proti zhoubným nádorům. Po dlouhé době je to metoda, která výrazně zvyšuje některým nemocným šanci na skutečné dlouhodobé přežívání a také na to, že u nich nedojde k návratu rakoviny, a to za cenu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků,“ uvedl docent Cvek.

V současné době se imunoterapie využívá u některých běžných typů nádorů, například ledvin, močového měchýře, trávicího traktu a také u maligního melanomu. „Jsem přesvědčen, že během několika let se imunoterapie bude používat prakticky u každé onkologické diagnózy,“ doplnil ostravský onkolog.

Soustředění onkologické péče do specializovaných pracovišť, jako je tomu také na Ostravsku, výrazně přispívá ke kvalitě léčby. Multidisciplinární týmy v takzvaných KOCech totiž dokážou pacientovi upravit terapii podle jeho potřeb, říká přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol a předsedkyně České onkologické společnosti docentka Jana Prausová.

„Jde o to, abychom pacienta při podezření na nádorové onemocnění dostali co nejdříve do Komplexního onkologického centra, kde je adekvátně vyšetřen a diagnostikován. Tým odborníků různých specializací pak určí optimální postup. Neléčíme jen nemoc, ale celého pacienta, včetně přidružených chorob, včetně jeho duše,“ popsala přidanou hodnotu KOC onkoložka.

Díky útlumu těžkého průmyslu v posledním desetiletí už neplatí Ostravsko za region s nejčastějším výskytem zhoubných nádorů plic. Podle dat Ústavu pro zdravotní informace a statistiku (ÚZIS) je počet pacientů se zmíněnou diagnózou srovnatelný například s Prahou nebo Středočeským krajem. „Jedná se stále o časté diagnózy, ale co do počtu už tak moc nevyčníváme v porovnání s ostatními regiony. Problémem ovšem zůstává vysoké zastoupení pokročilých stádií, obrátit tento trend je pro nás velkou výzvou,“ poznamenal docent Cvek.

Jak fungují moderní terapie v onkologii?

Moderní terapie, a zvláště imunoterapie, mění donedávna prakticky stoprocentně smrtelné rychle progredující onemocnění v chronickou chorobu, a to vybuzením imunitního systému pacienta, který je pak schopen efektivněji bojovat s onkologickým nádorem. Část pacientů díky imunoterapii nad rakovinou zvítězí. Moderní léčba však dává naději i těm pacientům, kteří na léčbu neodpovědí optimálně, protože zvyšuje jejich šanci dožít se dalšího pokroku a nových léčebných metod.

Konkrétní příklad lze sledovat třeba u melanomu, tedy onkologického onemocnění kůže. Stagnace onemocnění či pokles mortality je jednoznačně způsoben příchodem vysoce účinných metod léčby, jak do adjuvantní fáze léčby, tak do léčby metastatického onemocnění.

Zatímco ještě v nedávné době přežívali pacienti s metastatickým melanomem průměrně 6 až 8 měsíců od diagnózy a pouhá čtvrtina takových pacientů žila déle než jeden rok, dnes se díky výsledkům klinických studií ukazuje, že až 50 % pacientů s touto diagnózou může žít i více než 6 let po zahájení léčby imunoterapií a s dobrou perspektivou dalšího přežití.