KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Popis: Areál Fojtství v Kozlovicích a Obecná škola.
Areál Fojtství v Kozlovicích a Obecná škola.
Autor / zdroj: ic-hukvaldy.cz

Živý skanzen přiblíží, v jakých podmínkách se kdysi učilo

KOZLOVICE

Navštívíte-li historické stavby kozlovického fojtství, objevíte nejen svět valašských vojvodů – vrchních správců salaší – kteří zde přebývali a úřadovali. Součástí areálu je totiž i živý skanzen Obecné školy a drobná expozice věnovaná historii malebné obce Kozlovice u Frýdku-Místku.

Umístění v centru Kozlovic předurčuje budovu k dlouhodobému významnému postavení. V prostorách původní dřevěné chalupy byla v roce 1785 zřízena první triviální škola v Kozlovicích se třemi základními vyučovacími předměty: psaním, počítáním a náboženstvím. Později byla kozlovická škola přemístěna do novějších prostor a na místě bylo vybudováno zděné fojtství, které však postupem času chátralo.

Nový smysl této stavbě dala až aktivita ostravského podnikatele Pavla Šmíry, který se rozhodl zachránit tento významný historický objekt a navrátit mu alespoň částečně důstojnost.

Levé křídlo budovy je věnováno především expozici staré školy s kabinetem a bytem řídícího učitele. Nejde ani tak o klasické muzeum, jako spíše o živý skanzen, který by měl v odborně vedených hodinách názorně ukázat, jak na konci 19. století probíhala školní výuka.

V zadním traktu budovy je situováno informační centrum, ve kterém je ke shlédnutí malá ukázka vývoje školních vysvědčení, prvních papírových platidel a dalších historických artefaktů, včetně fojtské, ručně kované truhlice. Za zmínku stojí také vystavený soubor literárních děl J. A. Komenského a jeho následovníka Karla Amerlinga z 18.-19. století a dobové didaktické pomůcky, mezi nimiž zvláště vyniká mluvnice, jejíž vlastnictví je připisováno mladému Mikoláši Alšovi.

Ve vstupní chodbě jsou ve vitrínách instalovány tematické okruhy vývoje jednotlivých učebnic v průběhu 19. a 20.století. Zvláštní pozornost zasluhuje expozice určená pro nejmenší školáky, v níž se nachází osobní slabikář české přední ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové, i její pozdější dílo, na kterém je zřetelně vidět ovlivnění další malířčiny tvorby původními ilustracemi slabikáře.

Pravý trakt budovy začíná vstupem do stáje vybavené artefakty vztahujícími se k zemědělskému způsobu života našich předků. V mezipatře budovy je umístěna drobná expozice zachycující vztah hudebního skladatele Leoše Janáčka k této valašské dědině, jejím písním a tanečním tradicím. Zvláštní pozornost zasluhuje soška frýdecké Madony. Za obdiv stojí také původní zdobné krojové prvky Valachů a drobné předměty provázející naše předky každodenním životem.

Autor / zdroj: -red-

DALŠÍ ČLÁNKY

Testování dobrovolníků na protilátky proti koronaviru ukončeno

Na začátku května spustil Moravskoslezský kraj testování na nový typ koronaviru. Jeho cílem bylo ověřit promořenost obyvatel na jeho reprezentativním

Navzdory pandemii se bude i letos konat Festival bulharských filmů

Pořadatelé upravili formát a letos můžete festival navštívit z pohodlí a hlavně bezpečí svého domova. Již dvanáctý ročník v řadě proběhne online. Díky

Frýdecko-místecký hospic může díky daru Nadace ČEZ i v době koronaviru přijímat pacienty s tracheostomií

Hospic Frýdek-Místek získal od Nadace ČEZ v rámci krizového grantu 50 tisíc korun na nákup sterilizátoru vzduchu.

DNES SE STALO

HISTORIE2. června 1297

Václav II. byl korunován českým králem a jeho manželka Guta Habsburská českou královnou.

ZAJÍMAVOSTI2. června 1410

hodinář Mikuláš z Kadaně, profesor astronomie Jan Šindel s mistrem Hanušem sestavují staroměstský orloj v Praze.

DOPRAVA2. června 1898

první návrh na pražské metro podal městské radě obchodník Ladislav Rott. V Evropě v té době mělo metro jen Londýn a Budapešť.

POZVÁNKA OBRAZEM